Historie obce

Přes­né datum zalo­že­ní obce prak­tic­ky nee­xis­tu­je, někde se uvá­dí obdo­bí 1200–1250, jiný zdroj však uvá­dí leto­po­čet dří­věj­ší, kolem roku 1097, kdy osad­ní­ci slo­van­ské­ho půvo­du dali základ i kos­te­lí­ku, kte­rý zasvě­ti­li sv. Pro­ko­pu, nej­vět­ší osob­nos­ti té doby. (Sv. Pro­kop byl roku 1204 sva­to­ře­čen)

 Pro­to si také letos u pří­le­ži­tos­ti 4. sjez­du rodá­ků a přá­tel Nové Vsi nad Popel­kou při­po­mí­ná­me 800 let od této význam­né his­to­ric­ké udá­los­ti. I dří­věj­ší název obce se lišil od dneš­ní podo­by. Nová Ves u Lomni­ce v Jičín­sku – to bylo ozna­če­ní obce až do roku. Původ­ní dře­vě­ný kos­te­lík byl něko­li­krát pře­sta­vo­ván, tak jak ho zná­me dnes, byl posta­ven roku 1747, o dva roky poz­dě­ji při­by­la věž. Po 1. svě­to­vé vál­ce zůstal ve věži jen jeden zvon a “umí­rá­ček”. V roce 1925 byly poří­ze­ny tři zvo­ny nové, o kte­ré však zdej­ší far­nost také při­šla, ten­to­krát se 2. svě­to­vé vál­ce. O nových zvo­nech se dlou­ho hovo­ři­lo, ale doba tomu nepřá­la. Sen se spl­nil až v roce 1990, kdy ze sbír­ky mezi věří­cí­mi, ale ostat­ní­mi obča­ny, rodá­ky, orga­ni­za­ce­mi se poří­di­ly dva nové zvo­ny z díly v Brod­ku u Pře­ro­va. Vel­ký zvon o váze 300 kg je zasvě­cen sv. Pro­ko­pu, na malém zvo­nu je obraz sv. Anež­ky. 2. března 1991 byly zvo­ny slav­nost­ně posvě­ce­ny, za hoj­né účas­ti širo­ké veřej­nos­ti, a 9. dub­na vyzdvi­že­ny a usa­ze­ny za pomo­ci tech­ni­ky do věže. Zvo­ny byly poří­ze­ny nákla­dem 150 000 ‚-Kč.

Ani budo­va fary nezů­sta­la beze změn. Tak jako všech­ny budo­vy v minu­los­ti, i tato byla původ­ně dře­vě­ná, leto­poč­tu však nedo­cho­va­né­ho. Byla zbou­rá­na a v letech 1787- 88 posta­ve­na zdě­ná. Ale jak čas uká­zal, opět nevy­ho­vo­va­la, a pro­to se zase zbou­ra­la, a v roce 1893 už stá­la budo­va nová, už s jed­ním poscho­dím. Zub času uká­zal svou nepří­vě­ti­vou tvář a postup­ně neo­byd­le­ná fara zača­la not­ně chát­rat. Pro­to zastu­pi­tel­stvo obce zahá­ji­lo jed­ná­ní o pří­pad­né kou­pi. Jed­ná­ní se pro­ta­ho­va­la, až v roce 2001 došlo roz­hod­né­mu oka­mži­ku a zhru­ba za 500 tisíc korun obec ten­to objekt i s při­leh­lý­mi pozem­ky od řím­sko-kato­lic­ké církve kou­pi­la se zámě­rem výstav­by domu s pečo­va­tel­skou služ­bou. V krát­ké době bylo zadá­no vypra­co­vá­ní pro­jek­to­vé doku­men­ta­ce. Bohu­žel k jeho rea­li­za­ci se zatím v obec­ní poklad­ně nena­chá­zí tolik finanč­ních pro­střed­ků, i když bychom rádi sta­rým spo­lu­ob­ča­nům umož­ni­li strá­vit posled­ní dny živo­ta v rod­né vsi.

Také osud budo­vy staré ško­ly není nějak opti­mis­tic­ký. Pro nevy­ho­vu­jí­cí hygi­e­nic­ké i pro­voz­ní pod­mín­ky se základ­ní ško­la v roce 1986 pře­stě­ho­va­la do nové budo­vy mateř­ské ško­ly /otevřené v roce 1978/, pro­to­že v té době už bylo prv­ní poscho­dí prázd­né. Hod­ně se ten­krát také hovo­ři­lo o gene­rál­ní rekon­struk­ci budo­vy, dokon­ce už byla zpra­co­va­ná pro­jek­to­vá doku­men­ta­ce. Ale vzhle­dem k tomu, že stá­le kle­sal počet naro­ze­ných dětí, postup­ně se od zámě­ru upus­ti­lo. Od roku 1991 pře­šla mateř­ská ško­la opět pod obec, v roce 1993 byla obě ředi­tel­ství slou­če­na v jed­no, tak­že dnes už samo­stat­ně mateř­ská ško­la nee­xis­tu­je, ale ofi­ci­ál­ní název zní: Základ­ní a mateř­ská ško­la v Nové Vsi nad Popel­kou. Ani tato budo­va nezů­sta­la ušet­ře­na pohrom – v roce 1982 vypukl požár v půd­ním prostoru.Druhé poscho­dí pro­to na půl roku obsa­di­li řeme­sl­ní­ci, aby pro­ved­li potřeb­né opra­vy. V roce 1994, při prů­tr­ži mra­čen se odtrhla něko­lik plechů na stře­še a voda pro­má­če­la část stro­pu. V pro­sin­ci 2003 při větr­né smrš­ti byla sever­ní část stře­chy zni­če­na úpl­ně. Místy bral vítr plech s lepen­kou i s prkny.Naštěstí vše pro­běh­lo bez deš­tě, tak­že nedo­šlo k ješ­tě vět­ším ztrátám .Fir­ma NOVESTA oka­mži­tě pro­ved­la nut­né úpra­vy, ale na cel­ko­vou opra­vu stře­chy dojde až v jar­ních měsí­cích roku 2004.

Naši pozor­nost si jis­tě zaslou­ží i náš kul­tur­ní dům. Ale vrať­me se na samý začá­tek. K pohos­tin­ství , vlast­ně k sálu, bylo v letech 1957–60 při­sta­ve­no jeviš­tě, na teh­dej­ší dobu veli­ce moder­ní, vyho­vu­jí­cí i v dneš­ní době. Postup­ně zača­lo pohos­tin­ství i sál chát­rat. Našla se nad­še­ná par­ta lidí ochot­ných o sobo­tách a nedě­lích věno­vat čas i elán spo­leč­né­mu dílu. V roce 1978 se zača­lo s demo­li­cí staré­ho pohos­tin­ství a hned začal čilý sta­veb­ní ruch .V roce 1982 bylo nové pohos­tin­ství pře­dá­no veřej­nos­ti. Pro zají­ma­vost uvá­dím pře­hled o hos­tin­ských, kte­ří zde půso­bi­li : Fin­ge­ro­vi, Bar­tí­ko­vi, Herr­man­no­vi a opět Fingerovi.V roce 2003 inves­to­va­la obec do úprav v kuchy­ni pohos­tin­ství téměř půl mili­o­nu Kč, aby tak vše vyho­vo­va­lo přís­ným hygi­e­nic­kým před­pi­sům EU. Při výstav­bě sálu však chy­běl dosta­teč­ný pro­stor pro spo­le­čen­ské akti­vi­ty spol­ků. Pro­to se kul­tur­ní život pře­stě­ho­val do soko­lov­ny. 23. červ­na 1984 byl nový sál za pří­tom­nos­ti vět­ši­ny míst­ních obča­nů a hos­tů slav­nost­ně ote­vřen. A tak se začal v Nové Vsi nad Popel­kou roz­ví­jet boha­tý kul­tur­ní život. Diva­del­ní spo­lek “Slo­van” kaž­do­roč­ně při­pra­vil diva­del­ní před­sta­ve­ní, kona­ly se kon­cer­ty význam­ných hudeb­ních sku­pin i popu­lár­ních zpě­vá­ků, zaví­ta­li k nám také zná­mí fil­mo­ví her­ci. Jis­tě sto­jí zato si někte­rá jmé­na při­po­me­nout: Wal­de­mar Matuš­ka, Eva Pila­ro­vá, Stan­da Pro­cház­ka, Petr Novák, Petr Spá­le­ný, Josef Zíma, Michal Tuč­ný, Věra Mar­ti­no­vá, Jož­ka Čer­ný, i nedáv­no zesnu­lá Hele­na Růžič­ko­vá. Se svým kon­cer­tem tu také vystu­po­va­la sku­pi­na Black Wards – mla­dí nástup­ci legen­dár­ní sku­pi­ny The Beat­les. Po záni­ku KK JZD i Slo­va­nu však naši obča­né nepři­chá­ze­jí o radost z diva­del­ních před­sta­ve­ní. Kaž­do­roč­ně se u nás před­sta­ví Diva­del­ní spo­lek Tyl z Lomni­ce nad Popel­kou .Sál v žád­ném pří­pa­dě nezů­stá­vá opuš­tě­ný. Aktiv­ní TJ Sokol tady zajiš­ťu­je pra­vi­del­né cvi­čeb­ní hodi­ny prak­tic­ky pro všech­ny věko­vé sku­pi­ny, hra­je se tu volej­bal, stol­ní tenis, v zim­ním obdo­bí zde ladí for­mu úspěš­ní novo­veští fot­ba­lis­té.

Dlou­ho měla Nová Ves nad Popel­kou jen malé kou­pa­liš­tě.Dík teh­dej­ší­mu před­se­do­vi JZD Ladi­sla­vu Nos­ko­vi a ostat­ním čle­nů MNV se po dlou­hých jed­ná­ních zača­lo v roce 1969 s výstav­bou bazé­nu vel­ké­ho, kte­rý byl ote­vřen při 1. sjez­du rodá­ků v roce 1974. V minu­lém roce se za při­spě­ní stát­ní dota­ce na roz­voj turis­tic­ké­ho ruchu v rám­ci Mik­ro­re­gi­o­nu Tábor pro­ved­la rekon­struk­ce malé­ho bazé­nu včet­ně fil­tra­ce , a tak se může­me pochlu­bit jed­ním z nej­hez­čích dět­ských bazé­nů v oko­lí.

Při 1. sjez­du byla také pře­dá­na Sbo­ru požár­ní ochra­ny, jak zněl teh­dy název pro Sbor dob­ro­vol­ných hasi­čů, nová budo­va požár­ní zbroj­ni­ce, na jejíž stav­bě odpra­co­va­lo mno­ho tisíc bri­gád­nic­kých hodin čle­no­vé sbo­ru i ostat­ní obča­né Nové Vsi nad Popel­kou. Pro­to­že se začal zdár­ně roz­ví­jet požár­ní sport i u nás, SDH si pro­na­jal od obce pozem­ky za požár­ní zbroj­ni­cí, pro­vedl tu nut­né terén­ní úpra­vy a pro­stor nyní slou­ží k tré­nin­kům i k vlast­ním sou­tě­žím. Pro pořá­dá­ní sou­tě­ží se však muse­lo vymě­nit nevy­ho­vu­jí­cí elek­tric­ké vede­ní po slou­pech za vede­ní kabelové,aby se zajis­ti­la bez­peč­nost všech zúčast­ně­ných

Na pod­zim roku 1968 se také dokon­či­la výstav­ba nové samo­ob­slu­hy, kte­rá jako jedi­ná neby­la budo­vá­na v akci “Z” Pat­ři­la Spo­třeb­ní­mu druž­stvu Jed­no­ta Jilem­ni­ce. Jako prv­ní vedou­cí zde až do odcho­du do důcho­du v roce 1980 půso­bil Josef Kyn­čl. V roce 1996 obec budo­vu od Jed­no­ty kou­pi­la, a tím se sta­la pro­na­jí­ma­te­lem pro dal­ší zájem­ce. Po Vlas­ti­mi­lu a Ale­ně Bičí­ko­vých si ke kon­ci minu­lé­ho roku samo­ob­slu­hu pro­na­ja­la Hana Zají­co­vá. Krá­mek na vsi není v žád­ném pří­pa­dě zla­tý důl. Je to služ­ba těm, kte­ří zůstá­va­jí věr­ni malým obchůd­kům, pře­de­vším star­ším lidem, kte­ří nema­jí tu mož­nost obsta­rat si náku­py ve vel­kých mar­ke­tech. Pro­to také obec samo­ob­slu­hu kou­pi­la, aby obchod na vsi neza­nikl, aby tu upro­střed vsi tře­ba nevznikl “mrt­vý skla­do­vý pro­stor”.

Ovšem za nej­pod­stat­něj­ší inves­ti­ci za uply­nu­lých deset let je pova­žo­vá­na úpl­ná ply­no­fi­ka­ce obce. V roce 1995 se zača­lo pra­co­vat na pro­jek­to­vé doku­men­ta­ci, násled­ně na sta­veb­ním povo­le­ní a v roce 1997 se zača­lo kopat a kopat.Sen o zave­de­ní ply­nu do obce se stal sku­teč­nos­tí. Prv­ní eta­pa se zakon­či­la tla­ko­vou zkouš­kou v září a už v říj­nu byl na zem­ní plyn při­po­jen prv­ní domek.Hned se při­pra­vo­va­la pro­jek­to­vá doku­men­ta­ce pro eta­pu dru­hou, ten­to­krát už s pří­poj­ka­mi od STL po HUP/hlavní uzá­věr plynu/, tak­že obča­nům uby­ly sta­ros­ti s obsta­rá­vá­ním sta­veb­ní­ho povolení.Vlastní stav­ba netr­va­la dlou­ho, ale admi­nis­tra­tiv­ní zále­ži­tos­ti pro­ta­ho­va­ly vydá­ní sta­veb­ní­ho povolení.Ke kolauda­ci a pro­po­je­ní obou tras došlo až v pro­sin­ci 2003. Celou tuto vel­kou akci obec hra­di­la jen z vlast­ních zdro­jů, bez stát­ní dota­ce nebo půjč­ky. Část­ka se vyšpl­ha­la až k 7 mil. Kč.

Budo­va obec­ní­ho úřa­du také vola­la po rekonstrukci.Přístavbou se roz­ší­ři­la úřa­dov­na OÚ, Čes­ká pošta se pře­stě­ho­va­la do nových pro­stor po Čes­ké spo­ři­tel­ně, kte­rá se v Nové Vsi nad Popel­kou ukon­či­la svou čin­nost k 31.12.1993, vznik­ly tu čty­ři obec­ní byty , do kte­rých se hned moh­ly nastě­ho­vat mla­dé rodi­ny.