(20.9.1861 – 15.7.1924)
František Mizera se narodil 20. září 1861 v Nové Vsi nad Popelkou v rodině rolníka Josefa Mizery z čp. 145. V této vsi navštěvoval nejdříve obecnou školu, a to až do svých jedenácti let, kdy přestoupil na obecnou školu do Jičína. Zde vystudoval rovněž čtyři třídy nižší reálky a později i učitelský ústav, který zakončil v roce 1881 zkouškou dospělosti s vyznamenáním. Místem jeho celoživotního učitelského působiště se poté staly nedaleké Semily.
Od 16. září 1881 se stal František Mizera podučitelem na obecné šestitřídní škole v Semilech. Tuto kvalifikaci si ovšem z odborných a jistě i z finančních důvodů chtěl co nejdříve rozšířit, a tak již o dva roky později složil v Praze zkoušku, která ho opravňovala působit ve funkci řádného učitele. Jeho působení ve funkci podučitele ovšem trvalo ještě dalších pět let, tedy až do roku 1888, kdy se konečně stal řádným učitelem při obecné škole v Semilech. Mimo to tehdy také ještě učil počty na průmyslové škole pokračovací (v roce 1893 byla připojena k místní měšťanské chlapecké škole), která byla zřízena ve městě v roce 1884.
Dne 5. února 1884 uzavřel v Semilech sňatek s Barborou Pavlatovou z Podmoklic. Rodina bydlela v čp. 20 na dnešním Riegrově náměstí. Barbora mu porodila dvě děti, a to Leona a Františka (٭15. 10. 1893). Rodinné štěstí ale skončilo úmrtím manželky Barbory 29. října 1895. František Mizera se nedlouho poté v roce 1896 znovu oženil, a to s Marií Svárovskou z nedalekého Bítouchova. Z tohoto svazku se narodil syn Jindřich (٭16. března 1901). V roce 1910 rodina bydlela v čp. 142 na dnešním Komenského náměstí.
Snahy o rozšíření odborného vzdělání z roku 1883 nebyly jediné, neboť v roce 1892 vykonal jmenovaný v Jičíně zkoušku učitelské způsobilosti pro měšťanské školy z oboru gramaticko–historického. Rozšířené vzdělání se mu brzy velmi hodilo, protože ve stejném roce byla v Semilech zřízena chlapecká měšťanská škola, na které se stal hned od počátku zatímním učitelem. Tento stav ovšem naštěstí pro něj netrval příliš dlouho a již o rok později se na této škole stal definitivním učitelem. Měšťanské chlapecké škole zůstal Mizera věrný až do svého odchodu do důchodu a tato věrnost spolu s jeho odbornou zdatností a nespornými pedagogickými schopnostmi mu nakonec v roce 1906 vynesla funkci zástupce ředitele. V roce 1908 se dokonce stal ředitel školy. Zastával také funkci ředitele Průmyslové školy pokračovací v Semilech. V letech 1885 a 1906 se mu za jeho pedagogickou činnost dostalo pochvalného uznání od c. k. okresní školní rady v Semilech. Jako pedagog stačil ovlivnit Mizera řadu svých žáků. Za všechny připomeňme semilského historika Rudolfa Hlavu, který si ho užil ale jen jeden rok. Později na něj vzpomínal takto: „Byl to statný vysoký člověk s příjemnou tváří a mužným plnovousem. Každé ráno chodil po chodníku před školou se členy sboru a to bývaly jakési provozní porady. Učil nás dějepisu. Jeho hodiny byly pro nás nezapomenutelné. Když vykládal o pravěku naší krajiny, viděli jsme opravdu mamuty a pračlověka. Přinesl nám i archeologické nálezy ze Semilska a dovedl je tak přiblížit, že jsme přímo prožívali příběhy lovců mladší doby kamenné… Ředitel Mizera dal směr celému mému životu.“
Za další z vrcholů Mizerovy učitelské kariéry lze považovat rok 1920, kdy se od 9. února stal zástupcem okresního školního inspektora. Jeho první zástupcovské období ovšem skončilo již 1. srpna 1920, kdy se stal novým školním inspektorem František Jánský. Ani on se však ze své funkce příliš dlouho netěšil, když již v březnu 1921 musel z tohoto místa ze zdravotních důvodů odejít. Zástupcem okresního školního inspektora se tak od 15. března 1921 stal opět František Mizera, který tuto funkci vykonával až do začátku února roku 1923, kdy se stal novým inspektorem Josef Skopeček. Během těchto let ovšem Mizera i nadále zůstával ředitelem chlapeckých škol a z titulu této funkce pozdravil jménem učitelských odborů 17. září 1922 prezidenta Tomáše Garrigueho Masaryka při jeho návštěvě Semil.
Prakticky hned po svém příchodu do Semil na počátku 80. let devatenáctého století se aktivně zapojil do spolkového života Semil. Významné bylo jeho členství v Řemeslnické Besedě, kde po dlouhá léta zastával funkci jednatele. Aktivní byl rovněž veSpolku pro stavbu a zařízení farního katolického chrámu v Semilech, v místním odboru Národní jednoty severočeské, Učitelské Jednotě Komenský, spolku Jizeran a Klubu českých turistů. Od roku 1893 byl František Mizera rovněž jednatelem odboru Národopisné výstavy českoslovanské pro soudní okres Semily, tedy spolku, který měl shromáždit sbírkové předměty k připravované Národopisné výstavě českoslovanské. Ta byla pořádána v květnu až říjnu roku 1895 v Praze a měla být přehlídkou českých národních tradic a svébytné české kultury. Spolu s předsedou Rudolfem Husákem pak uspořádal ve dnech 26. srpna až 5. září 1894 v budově semilských škol na dnešním Komenského náměstí okresní národopisnou výstavu, kde si návštěvníci mohli v pěti místnostech prohlédnout na 1500 shromážděných předmětů. Mizera také spolupracoval s českou akademií císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, která vydávala Soupisy památek archeologických a místopisných. Pro semilský okres byl za jejího spolupracovníka vybrán právě František Mizera.
Ředitelem chlapeckých škol zůstal Mizera až do léta roku 1923, kdy kvůli zdravotním potížím odešel na dovolenou. Z ní se ovšem již do školy nevrátil a k 1. únoru 1924 odešel do výslužby. Té si ovšem dlouho neužil, protože 15. července 1924 ve věku nedožitých 63 let zemřel. Zůstala po něm vdova a dva synové.
Za svůj život napsal František Mizera několik knih, ve kterých se věnoval historii města Semil a jeho okolí. Jejich přehled je uveden v Mizerově bibliografii na konci článku. Řada jeho děl zůstala ovšem pouze v rukopise, jako například Kulturní dějiny Semil či Popis všech domů. František Mizera připravoval také rozsáhlou topografii města Semil. K jejímu vydáni bohužel nedošlo. Ve Státním okresním archivu v Semilech je ale uložen Atlas Semil, založený roku 1901. Ten obsahuje celkem 14 kresebných mapových rekonstrukci jednotlivých částí Semil od poloviny 17. století do poloviny 19. století. Odbornými články přispíval do řady regionálních časopisů.
Ani po Mizerově smrti nezmizelo jeho jméno z myslí obyvatel města. Již v roce 1930 uctilo město Semily památku zemřelého historika tím, že vydalo jeho nejrozsáhlejší dílo – Paměti města Semil a okolí. Od roku 1945 je navíc po něm pojmenovaná ulice v centru města, ve které byly a dodnes jsou umístěny příznačně školské objekty. V roce 1961 v rámci oslav 100. výročí Mizerova narození pak uspořádalo místní muzeum výstavu o jeho životě a díle. V dnešní expozici muzea je v části věnované slavným osobnostem města věnováno místo. Také semilský historik Václav Votoček ve svých pracích často připomněl jeho osobu.
Na svou rodnou obec a kraj František Mizera nikdy nezapomněl. Věnoval mu hned několik článků, v nichž čtenáře seznamoval s historií tohoto kraje.
Výběrová bibliografie Františka Mizery
1887
Paměti města Semil a jeho okolí, Praha 1887, 105 s.
1888
Popis okresního hejtmanství semilského, Praha 1888, 149 s.
1902
Novoveská rebelie, in: Listy pojizerské, roč. 17, č. 20, 17. 8. 1902, s. 1–2.
Slavnostní spis, vydaný na oslavu památky dvaceti–letého trvání Řemesnické besedy v Semilech 1882–1902, Semily 1902, 32 s.
1908
O cechovním zřízení, in: Úřední list c. k. okresního hejtmanství a c. k. okresní školní rady v Semilech, č. 11, 15. 11. 1908, s. 74–75; č. 12, 15. 12. 1908, s. 80–81.
Příběhy města Semil a jeho okolí. Svazek první: Dějiny náboženské, kostelní a farní, Semily 1908, 51 s.
Vývoj textilního průmyslu v hejtmanství semilském, in: Úřední list c. k. okresního hejtmanství a c. k. okresní školní rady v Semilech, č. 5, 15. 5. 1908, s. 23–24; č. 6, 15. 6. 1908, s. 32–34; č. 7, 15. 7. 1908, s. 43–46; č. 8 a 9, 15. 9. 1908, s. 58–59; č. 10, 15. 10. 1908, s. 67–69; č. 11, 15. 11. 1908, s. 72.
1909
K historii semilského zámku, in: Úřední list c. k. okresního hejtmanství a c. k. okresní školní rady v Semilech, č. 4, 15. 4. 1909, s. 23–24; č. 5, 15. 5. 1909, s. 29–30.
Vynález a rozšíření hektografu, in: Úřední list c. k. okresního hejtmanství a c. k. okresní školní rady v Semilech, č. 2, 15. 2. 1909, s. 9–10.
Vývoj textilního průmyslu v hejtmanství semilském. Změněný a doplněný otisk stejnojmenného článku v úředním listu c. k. okr. hejtmanství v Semilech z roku 1908, Semily 1909, 35 s.
1910
Zpívej a modli se! Stručný zpěvník s motlitbami pro farní osadu semilskou, Semily 1910
1911
Neúroda, drahota, hlad a mor v roce 1770–1772, in: Listy pojizerské, roč. 26, č. 22, 1. 10. 1911, s. 1–2.
Neúroda, drahota, hlad a mor v r. 1770–72 v našem podhoří, in: Hlasy pojizerské. Časopis věnovaný zájmům okresů Pojizerským, roč. XXVI, č. 19, 8. 10. 1911, s. 1–2.
1913
Drahota – láce, in: Hlasy pojizerské. Časopis věnovaný zájmům okresů Pojizerským, roč. XXVIII, č. 2, 26. 1. 1913, s. 1–3; č. 4, 23. 2. 1913, s. 2–3.
Drahota – láce, in: Listy pojizerské, roč. 28, č. 3, 2. 2. 1913, s. 1–3; č. 5, 2. 3. 1913, s. 3–4.
Staré zprávy o Podmoklicích, in: Úřední list c. k. okresního hejtmanství a c. k. okresní školní rady v Semilech, č. 5, 15. 5. 1913, s. 27–28.
1914
Kuchelna, in: Úřední list c. k. okresního hejtmanství a c. k. okresní školní rady v Semilech, č. 1, 15. 1. 1914, s. 5–6; č. 2, 15. 2. 1914, s. 9–10.
1915
O válce třicetileté, in: Listy pojizerské, roč. 30, č. 13, 6. 6. 1915, s. 1–2.
O válce třicetileté, in: Hlasy pojizerské. Časopis věnovaný zájmům okresů Pojizerským, roč. XXX, č. 11, 13. 6. 1915, s. 1–3.
1916
Neúroda, drahota, hlad a mor v roce 1770–1772, Listy pojizerské, roč. 31, č. 4, 6. 2. 1916, s. 1–2.
Starobylá osada v okolí, in: Listy Pojizerské, roč. 31, č. 8, 19. 3. 1916, s. 5; č. 6, 26. 3. 1916, s. 5; č. 9, 2. 4. 1916, s. 5.
Z dějin c. k. pošty v Semilech, in: Listy Pojizerské, roč. 31, č. 15, 2. 7. 1916, s. 5.
1917
Cech řeznický v Semilech, in: Listy pojizerské, roč. 32, č. 9, 27. 4. 1917, s. 5.
Dějiny školy semilské do věku 19., in: Listy pojizerské, roč. 32, č. 2, 21. 1. 1917, s. 6.
1919
Lomnicko nad Popelkou, in: Krásy a památky českého severo–východu, Praha 1919, s. 373–384.
Semilsko, in: Krásy a památky českého severo–východu, Praha 1919, s. 364–373.
Železnobrodsko, in: Krásy a památky českého severo–východu, Praha 1919, s. 343–363.
1921
Daně na panstvím Lomnickém roku 1803, in: Lomnicko n. Pop. Vlastivědný sborníček pro školu a dům, roč. II, č. 2, říjen 1921, s. 27–28.
1922
Silnice pojizerská a Dr. Fr. Lad. Rieger, in: Hlasy pojizerské. Časopis věnovaný zájmům okresů Pojizerským, roč. 37, č. 19, 7. 5. 1922, s. 2–3.
1923
Ohraničení lesa Žernovníka, in: Sborník okresu železnobrodského. Listy pro pěstování vlastivědy pro školu a dům, roč. 1, č. 4, prosinec 1923, s. 56–57.
Spory o hranice v okolí, in: Sborník okresu železnobrodského. Listy pro pěstování vlastivědy pro školu a dům, roč. 1, č. 2, říjen 1923, s. 21–25.
1924
Dějiny dráhy Pardubice–Liberec, in: Sborník okresu železnobrodského. Listy pro pěstování vlastivědy pro školu a dům, roč. 1, č. 9, květen 1924, s. 137–138.
Formule zaklínací, in: Sborník okresu železnobrodského. Listy pro pěstování vlastivědy pro školu a dům, roč. 1, č. 7, březen 1924, s. 110.
1925
Právo hrdelní v Železném Brodě, in: Sborník okresu železnobrodského. Listy pro pěstování vlastivědy pro školu a dům, roč. 2, říjen 1924, č. 2, s. 30–31.
1928
Železářství v našem okrese, in: Sborník okresu železnobrodského. Listy pro pěstování vlastivědy pro školu a dům, roč. 4, listopad 1927, č. 2, s. 30–32.
1929
Císař Josef II. v Semilech. (Podle současných zápisů), in: Sborník okresu železnobrodského. Listy pro pěstování vlastivědy pro školu a dům, roč. 5, listopad 1928, č. 2, s. 47.
1930
Paměti města Semil a okolí, Semily 1930, 275 s.
1997
Paměti města Semil a okolí, Druhé vydání, Semily 1997, 273 s.
Mgr. Ondřej Vašata
Použitá literatura
Dodatek vydavatelstva. František Mizera, in: František MIZERA, Paměti města Semil a okolí, Semily 1930, s. 275.
Jan HAMPL, František Mizera, in: Sborník okresu železnobrodského. Listy pro pěstování vlastivědy pro školu a dům, roč. 2, č. 1, září 1924, s. 14.
Josef JANDA, Vzpomínka na ředitele Fr. Mizeru, in: Beseda. Obrázkový čtrnáctidenník, ročník 1940, č. 9, s. 194.
Ladislav LUKÁŠ, Literární místopis Semilska, Semily 1948, s. 52–53.
Ladislav LUKÁŠ, Literární místopis Semilska. (III. pokračování), in: Beseda, roč. 2, č. 4, 1941, s. 54.
Ladislav LUKÁŠ, Literární místopis Semilska, in: Beseda, roč. 3, č. 13, 1946, s. 227.
K. PAVIENSKÝ, 80 let od narození ředitele Fr. Mizery, in: Pojizerské listy, roč. 56, č. 73, 19. 9. 1941, s. 1.
Ondřej VAŠATA, František Mizera, vzorný semilský historik a pedagog, in: Krkonoše – Jizerské hory. Měsíčník o přírodě a lidech, roč. XXXVIII, č. 2, 2005, s. 40–41
Václav VOTOČEK, Semily – literární procházka, Semily 1997, s. 5–6.
ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID datové schránky: 28yan8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popelkou
Kód katastrálního území: 15095738
Obecní úřad Nová ves nad popelkou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřední hodiny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřední hodiny po tel. domluvě.
ID: 123456
ZUJ: 577341
IČ: 00275948
DIČ: CZ 00275948
Č.ú.: 1263095309 / 0800
ID datové schránky: 28yan8n
PSČ: 512 71 Nová Ves n. Popelkou
Kód katastrálního území: 15095738
Obecní úřad Nová ves nad popelkou 244
512 71 Nová Ves n. Pop
(+420) 481 675 173
ou@novavesnadpopelkou.cz
Úřední hodiny
Po 08:00–11:30 | 12:30–17:00
St 08:00–11:30 | 12:30–17:00
Mimo úřední hodiny po tel. domluvě.