Kde a kdy postavena byla poprvé fara, nezachovaly se zápisy, ale podobá se pravdě, že bývala na místě fary nynější a když fara ve válce třicetileté osiřela, zanikla a teprve roku 1786 za 6 zl. zhotoven plán na farní budovu a ta r. 1787–88 byla postavena. Než byla dostavena, bydlel farář v nové škole a zatím vyučovalo se v domku čís. 55. Náboženský fond přispěl na stavbu r. 1788 částkou 588 zl. 28 1 kr. rýn. Tato stará fara měla valmovou šindelovou střechu; budova byla r. 1891 zbořena a nová zděná o 1 poschodí dostavěna r. 1893 nákladem 12.813 zl. 13 kr. r. č.
Faráři v Nové Vsi:
Prvním známým byl zde Petr, který r. 1360 uváděl Mikuláše, kněze z Prahy , na faru lomnickou; r. 1362 po smrti Petrově ustanoven do N. Vsi Jan z Loučné Hůry u Smidar: r. 1363 dostal se Jan odtud do Kozojed a na jeho místo přišel Michal z Vinoře, uveden byv farářem lomnickým; po Michalově smrti 1391 se tu stal farářem vzácný muž Prokop, kněz z Prahy; r. 1412 farář Prokop pro jisté příčiny byl fary zbaven a ustanoven sem Jan Šimon z Veselí. R. 1402 Jan řečený Korček z Roček a Boreš z Nové Vsi zřídili při zdejším kostele kapli. Od válek husitských není známo nic o kněžích na zdejší faře.
Roku 1514 byl v Nové Vsi na faře jakýsi kněz, nepochybně utrakvista, který před tím byl v Nové Pace a tam Bříštského a jiné zhoubce zemské přechovával. Mikuláš Trčka z Lípy na Opočně poslal za ním do Nové vsi ozbrojence a žádal, aby kněz dovolil jim na faře ty zhoubce hledati, ale kněz zavřel se na srubě, kamením na posly házel a z ručnic stříleti dal. Potom jich přece dobyli a jeho vzali třetího, též groše a peníze, falešné groše a peníze, též falešné kolky železce, jimiž ty mince dělal. Trčka psal Petrovi z Rosenberka o dobrozdání , má-li Břištského dodati k soudu do Prahy. (Český archiv XI. 170–183.)
Je jisto, že fara novoveská byla bez kněží, že r. 1648 byl kostel v Nové Vsi jako komendátní, tj. s prozatímní službou, tedy ne jako filiální k Lomnici, tak že až do r. 1787 duchovenstvo lomnické zde bohoslužby vykonávalo. Pouze po krátkou dobu (r. 1662–68) měla Nová Ves svého duchovního Vojtěch Červenku z Turnova, který se stal potom děkanem v Jičíně, arciděkanem v Plzni a kanovníkem v Litoměřicích, kde zemřel r. 1694. Byl také spisovatelem v oboru náboženském.
Když císař Josef II. zrušil kláštery, jichž kněží nezaměstnávali se vyučováním nebo ošetřováním nemocných, klášterníci byli posláni za faráře a kaplany na neobsazené fary a z jmění zrušených klášterů zřizoval nové, tak zvané “císařské fary”. Na ten způsob stal se v Nové Vsi v únoru 1787 prvním samostatným farářem Leopold Jakobi, převor Augustiánského kláštera ve Vrchlabí a kaplanem Michal Čejka, kazatel řádu Paulánského v Nové Pace. Faráři poukázán plat 400 zl. z náboženského fondu a užitek z 10 měr pozemků kaplan měl 200 zl. z náboženského fondu.
Další faráři byli:
2. Jan Mikeš, admin. 1796–00, far. do 1813, kdy zemřel
3. adm. Fr. Zedníček (1813–14)
4. far. Jan Valášek (1814–18)
5. adm. Fr. Holec (1818)
6. far. Josef Kubín (1818–26, zemřel)
7. adm. Josef Dušek (1826)
8. far. Fr. Huda (1826–30, do Vrsců)
9. adm. Mart Prokeš, kaplan lomnický (1830)
10. far. Jan Novák (1830–39 do Borové)
11. adm. Josef Chaloupka (1839–40)
12. far. Jan Novotný z Mladočova (1840–51, do Rovně)
13. adm. Jan Nešpor (1851 po 4 měsíce)
14. far. Antonín Jelínek (1851–52, do Mříčné)
15. adm. Pavel Dusílek, adm. z. Mříčné,(1852)
16. far. Jan Hron (852–61, do Kuklen)
17. adm. Vojtěch Lichtenberg (1861, do Kuklen)
18. farář Josef Urban z Plotiště (1861–66, zemřel)
19. adm. za nemo far. Josef Jodas (1864–66, za adm. do Mříčné)
20. far. Josef Doubrava, far. Kunvaldu (1866–85, zemřel)
21. adm. Josef Klapálek (1885–86, do Mladočova)
22. farář Vinc. Mrštík, katech. v Lomnici, pak v Náchodě (1886–1920)
23. adm. Josef Hanzlík (1920–21)
24. far. Vojtěch Kratochvíl (1921–28)
25. farářem děkan František Říb
Kooperátoři (kaplani):
1. Paulán Michal Čejka (1787–91)
2. Paulán Tomáš Procházka (1791–92)
3. kapucín Rochus Teisinger (1792–96)
4. Antonín Löw
5. Samuel Kunert (1800–06)
6. František Zedníček (1806–1°813)
7. Antonín Saal (1813–16)
8. František Holec (1816–18)
9. František Blažek (1818–27)
10. Josef Stumpf (1827–39)
11. Jan Zabský (1839–41)
12. Alois Tomek (1841–42)
13. Josef Doubrava (1842–47)
14. Jan Nožička (1847–49)
15. Vojtěch Lichtenberg (1849–61)
16. Josef Jodas (1862–64)
17. Václav Tříska(1867–69)
18. Vincenc Mrštík (1870–74)
19. Josef Klapálek (1874–1886)
20. Josef Bednář (1888–89)
21. František Opřátko (1889–92)
22. Antonín Miffek (1892–94)
23. Josef Pecka (1894–97)
24. Josef Kouba (1897–1906)
25. Bohumil Kobza (1906–1909)
26. Josef Hanzlík (1909–1913)
27. Jan Ježek (1913, opět Josef Hanzlík (1920–21).