(Josef Jan Fučík)
Kostel v Nové Vsi stál již na počátku 14. století. Prvním známým farářem byl tu r. 1360 Petr. V prvních dobách byl kostel dřevěný jako v Lomnici a na Táboře. Teprve před rokem 1588 byl znovu postaven za Elišky z Martinic a z Valdštejna. Od války 30tileté byl filiálním k Lomnici.
V nynější podobě byl znova postaven r 1765–69. Ze zachovaných účtů zádušních od roku 1599 vypisují sem o kostele některé zajímavé záznamy. Kostel (záduš) měl již ve starších dobách dosti různých příjmů, jak se můžeme přesvědčiti v zádušních účtech. Příjmy byly: Prosby do měšečku při bohoslužbách, dary umírajících, úroky z půjček sedlákům, za dříví ze zádušního lesa, nájem z polí a luk zádušních, výtěžek prodeje svíček, zhotovených z vosku, koupeného od včelařů ve farnosti, pokuty od osob, jež se mravně prohřešili atd. Sedláci v bězích válečných často přišli o dobytek, proto jim záduš koupila krávy, ze kterých platili záduší roční nájem, který neměl pominouti a proto se mu říkalo “železná kráva”. R. 1599 byly v Nové Vsi jen 4 zádušní krávy na nájmu po 12 gr. čes., další krávy byly kupovány po 2 k 15 gr. r. 1600, 1604 atd., r. 1610 byly již 23 krávy, r. 1612 bylo 16 krav, r. 1627 18 krav, r. 1655 19 krav, nájem po 35 kr. rýn., r. 1679 ze 20 krav po 35 kr., r. 1732 jen 4 kr., 1749 10 krav. – R. 1749: Poněvadž před časy nevědomo jakým zařízením neb povolením mnoho “krav železných” od záduší tohoto se odprodalo, nyní ale slavná konsistoř takové zase na těch gruntech, kde předešle byly, míti chce, z té příčiny vel. p. farář vydal za 6 krav po 7 zl. = 42 zl. rýn., bylo tedy po r. 1749 celkem 10 zádušních = železných krav. Nájem z většiny jich odváděl se ještě v letech 80tých minulého století.
R. 1609 bylo ze zádušní pokladny vynaloženo na stavbu kostela novoveského 24 k 8 1/2 gr. č. R. 1610 odvedeno do zádušní truhlice 37k. 3gr. č. “Urozený pan Martin Tuhaňský z Btanče”, úředník na Lomnici, poznávaje jak veliké opravy chrám Páně novoveský potřebuje, zdi se trhaly a zeď okolo krchova se bořila, služby boží aby bez umenšení cti a slávy Pána Boha vykonávány býti mohly, okny většími a větším světlem i ozdobou malířskou (za 15 kop malíři augustinovi z Nymburka) povolil vydati celkem 36 k. 58 gr. č. Na přelití zvonu r. 1618 vydalo se 67k. 36 gr. 3 1/2 den. R. 1621 v úterý památný den Mistra Jana Husi v přítomnosti J. M. pí. Marie Slavatové z Valdštejna vyčteny ze zádušní truhlice novoveské peníze, mělo býti 28 k. 56 gr. 4 1/2 d. bylo jen 20.30.1 1/2 d. a ty dány zase do truhlice. – Z tohoto zápisu v zádušních účtech patrno, že obyvatelstvo v Nové Vsi a většinou i úředníci přiznávali se tenkrát ještě k učení Husovu.) R. 1622 zůstalo za Mikul. Jiráčkem, starším konšelem, 51 k. 19 gr. č., které Jiráček mezi sousedy své pro lehkost mince rozpůjčil a když zase dobrá mince půjde, je povinen to zvyupomírati a záduší z toho práv býti. R. 1670 opravena dlažba a oltář v kostele. – R. 1672 od správy zvonice, co od povětří potrháno a od lípy, která se na to převrhla, potlučena, dáno 30 kr. – R. 1680 dvěma zedníkům z Vrchlabí od vyzdvižení nové síňky při chrámu Páně za 40 1/2 dne po 20 kr. = 27 zl. rýn., za křídu pro všeliké poznamenání 1 kr. L. 1681 za 5 liber vosku Mik. Kracíkovi ze Syřenova a 2 libry Václ. Tůmovi z Oustí po 24 kr., r.1682 za 5 lib. od V. Tůmy, od Mich. Kroužka ze Syř. 5 lib., od Petra Trejbala, krčmáře, 2 lib. aj. R. 1684 za novou cínovou křtitelnici Jiř. Kloudovi, konváři jičínskému 12. zl45 kr. rýn. R. 1685 za 5 sáhů dříví ze zádušního lesa po 4 kr. = 20 kr. – L. 1686 (a podobně i jiná léta) “prosby do měšečka” (39 = 8 zl. 37 kr. 3 d.) – R. 1734 udělán nový krchovek pro nekřtěňátka za 1 zl. – R. 1737 od přelití aj. výlohy u prostředního zvonu 105 zl. 5 kr. – L.1739 za čtyři nové trouby pro kůr 12 zl. 30 kr. –
R. 1742 od poražení lípy na hřbitově v N. V. pro potřebu zádušní 24 kr. dovezení do Brodek na pilu 45 kr., pilaři od řezání na fošny a prkna pro dílo řezbářské 27 kr., lomnickému řezbáři Antonínu Kundílkovi od nového oltáře 27 zl. 10 kr. R. 1743 správa varhan 11 zl., – r. 1749 stavba nové zvonice z kamene 239 zl. 48 kr. 3 d. a r.1750 196 zl. 18 kr. – R. 1749 postavena věž nákladem 3200 zl., 1753 na věži zvonice, r. 1759 kaple, kde pochováni byli faráři: Mikeš, Valášek, Kubín a kooperátor Tomek. – Při stavbě nového kostela bylo vyplaceno r. 1766 zedníkům za 211 1/2 dne 119 zl. 34 kr., nádeníkům za 242 dní 48 zl. 24 kr., kameníkům od oken a dveří 19 zl. 27 kr., sklenářům a zámečníkům od 4 oken do kostela 44 zl., kováři 28 zl. 39 kr., celkem 555 zl. 20 kr., r. 1767 celkem 487. 31. 41/2 r. 1768 celkem 341. 40, r. 1769 c. 347. 29; různé drobnosti řízeny ještě do r. 1787. Že byl kostel v nynější podobě dostaven r. 1769, dosvědčuje nápis na oblouku a stropu:
DIVo
LoCI aC boheMIae
patrono pIetas
ereXerat
(MDCCLXVIIII = 1769)
(Svatému patronu místa a Čechie zbožnost vyzdvihla 1769)
Kostelní zvony dřívější a nynější. Před světovou válkou byly na kost. věži 4 zvony.
I. Nejstarší zvon “mšesvatník” byl patrně slit ve 14. století, kdy papež Jan XXII. (r. 1316–1334) nařídíl večerní zvonění, t. j. klekání ke cti Panny Marie, ranní zvonění nařízeno r. 1368 a polední r. 1478. Tento zvon je bez ozdob a má nahoře nápis gotickým písmem:
OSANNA,MARIA.
(-Zazvuč, Maria. – Nejstarší zvony ze 14. století byly bez letopočtu a bez jména zvonaře.) Tento zvon pro své stáří byl zachráněn před rekvisicí.
II. Druhý veliký zvon “Sv. Prokop” vážil 639 kg.
III. Třetí zvon “poledňák” vážil 248 kg, byl již prasklý.
IV. “Umíráček” koupen byl r. 1790 od Jos. Mizery čís. d. 157; ten právě zemřel, když se tenkráte zvonek zavěšoval.
Když ve světové válce Rakousku se již nedostávalo kovů na výrobu děl, byly rekvírovány zvony, zvláště ty, které neměly historické a umělecké ceny. Tak ztratil zdejší kostel dne 16.října 1916 zvon “poledňák”, dne 29.října 1917 zvon “Prokop”, pak zvonek ze školy 341 kg a 2 cimbály k bití věžových hodin; ve 2 hod. odpol. se těmi zvony naposledy zvonilo, potom 3 vojáci od 74. pluku z Jičína zvony sundali, rozbili a do Liberce odvezli. Říd. uč. Řehořek získal kus zvonoviny pro školní sbírku. Mělo býti taky vzeto z varhan asi 80 – 100 kg dobrého cínu, ale říd. uč. s kaplanem podplatili penězi, máslem a tvarohem varhanáře M. z K. H. že od rekvisice píštal upustil.
Oč Rakousko ve válce kostel za nepatrnou náhradu připravilo, to muselo obecenstvo z vlastních kapes znova poříditi. Nejdříve ze sbírky pořídili zvon umíráček, ale ten byl ze špatného válečného kovu, proto vydával nelibý hlas. R. 1925 farář P. Kratochvíl vykonal po celé farní osadě novou sbírku, ze které pořízeny nové zvony mohutně a lahodně znějící (cis 2, jis 1, h1) a vážící 462, 321 a 17 kg za úhrnný peníz 25.760 Kč 44 h od Rich. Herolda v Chomutově. Nové zvony posvětil Th. Dr. Fr. Reyl z Hradce Král. dne 14. 6. 1925.